|
|
Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité
Stejskalová, Lenka
Význam bylinek a bylinných čajů je často zkoumaným tématem. Rostlinný materiál je zdrojem velkého množství různorodých složek, u kterých je prokázán příznivý vliv na lidský organismus. Tyto látky jsou schopny napomáhat při prevenci a případně léčbě některých lidských onemocnění. K úplnému pochopení fungování jednotlivých rostlin je zapotřebí znát obsah jednotlivých skupiny biologicky aktivních látek. Tato diplomová práce s názvem „Biologicky významné látky v bylinných čajích u čeledi hvězdnicovité“ v první časti popisuje a definuje bylinné čaje a ekologické zemědělství. Dále popisuje čeleď hvězdnicovité (Asteraceae) a konkrétněji se věnuje vybraným druhům této čeledi. Mezi vybrané zástupce patří měsíček lékařský (Calendula officinalis), heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.), podběl lékařský (Tussilago farfara L.) a třapatka nachová (Echinacea purpurea). Spotřeba bylinných čajů je v současné době vysoká a stále roste, proto je potřebné znát složení využívaných rostlin. Konkrétní zástupci byly vybráni pro jejich oblíbenost a hojné využívání při přípravě bylinných čajů. U každého zástupce je krátký botanický popis a popis obsažených látek. V další kapitole teoretické části jsou popsány fenolické látky, jejich stanovení a vliv na lidské zdraví. Podrobněji je popsána skupina flavonoidů, která je podskupinou fenolických látek. Poslední část literární rešerše popisuje pojem antioxidantů, volných radikálů a metody stanovení antioxidační aktivity. Praktická část této diplomové práce je zaměřena na stanovení celkového obsahu polyfenolů, celkového obsahu flavonoidů a stanovení celkové antioxidační kapacity. Tyto skupiny byly vybrány k měření, protože se jedná o látky vykazující účinky na lidské zdraví. Všechny tyto skupiny jsou stanovovány spektrofotometricky. Podstatou této práce bylo zjistit, zda je obsah těchto sloučenin shodný u vzorků pocházejících z rozdílných produkcí. Proto byl od každého zástupce zkoumán jeden vzorek pocházející z ekologického zemědělství (pod označením „BIO“) a jeden vzorek pocházející ze zemědělství konvenčního. Tyto dva vzorky byly pak následné statisticky porovnány.
|
|
|
Druhová a cytotypová diverzita invazních zástupců rodu Symphytrichum ve střední Evropě
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Hodálová, Iva (oponent)
Cytotypová variabilita astřiček rodu Symphyotrichum je na území Severní Ameriky, odkud tento druh pochází, relativně dobře prozkoumána. Bohužel v Evropě, kam byly astřičky původně zavlečeny jako okrasné rostliny, jim doposud nebyla věnována, co se týče jejich celkové stejně jako cytotypové variability jen omezená pozornost. Publikací a údajů o cytotypové variabilitě a karyologii v Evropě je velmi omezený počet, přičemž některé z nich uvádí výskyt několika druhů a druhových komplexů vyšších ploidních. Astřičky na mnoha místech zplaňují, dokáží se reprodukovat jak vegetativně, tak generativně a kolonizují především stanoviště narušená lidskou činností. Proto byly zařazeny mezi invazivní druhy rostlin. Z biosystematického hlediska jsou astřičky velice komplikovanou skupinou, jelikož jsou morfologicky a karyologicky vysoce variabilní. Celou situaci navíc komplikuje fenomén polyploidie a intenzivní mezidruhová a vnitrodruhová hybridizace. Tyto skutečnosti se podepisují na obtížném určování jedinců a populací a jejich přiřazení k jednotlivým taxonům. Cílem této diplomové práce, bylo objasnění cytotypové variability planě rostoucích druhů astřeček rodu Symphyotrichum (Asteraceae) na území střední Evropy. Sběr materiálu byl zaměřen především na Českou republiku a Slovensko. Pozornost byla soustředěna na...
|
|
|
Vztah mezi genetickou a ploidní variabilitou v kontextu rozdílných ekologických nároků dvou druhů rodu Pteronia (Asteraceae) v Kapsku
Havlíčková, Eliška ; Chumová, Zuzana (vedoucí práce) ; Záveská, Eliška (oponent)
Rod Pteronia je příkladem recentně radiovaného a taxonomicky komplikovaného rodu čeledi Asteraceae (hvězdnicovité) s endemickou vazbou na jižní Afriku. Většina druhů je vázána na oblast Kapska, území typické mediteránním typem klimatu, které je svojí druhovou bohatostí srovnatelné s flórou tropických oblastí, a to zejména na menších geografických škálách. Faktory stojící za vysokou diverzitou Kapska jsou heterogenita prostředí, klimatická stabilita (nízká extinkce a akumulace druhů) a pravidelné disturbance požáry. Polyploidizace, jeden z hlavních mechanismů evoluce rostlin, byla v Kapsku dlouho přehlíženým a popíraným fenoménem. Postupně jsou odhalovány jednotlivé případy výskytu polyploidů, ale nejsou známy příčiny jejich vzniku a míra rozšíření. Předložená práce je zaměřena na polyploidizaci v rodě Pteronia z pohledu dvou druhů s různou ekologickou valencí. Na široce rozšířený až invazivní druh Pteronia incana a naopak na endemický druh sukulentního karoo a pouští, Pteronia glabrata. Pomocí průtokové cytometrie byla zjišťována variabilita velikosti genomu a stanovena ploidní úroveň. Získaná cytometrická data byla využita na srovnání klimatických, topografických, pedologických a vegetačních dat a rozšíření jednotlivých cytotypů. Využití molekulární metody restrikčního štěpení genomu (RADseq)...
|
|
|
Alkaloidy Centaurea cyanus L. (Asteraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě
Drabbová, Adriana ; Chlebek, Jakub (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Drabbová, A.: Alkaloidy Centaurea cyanus L. (Asteraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2020 Z nažek Centaurea cyanus L. byly připraveny ethyl-acetátové a chloroformové alkaloidní extrakty. Z ethyl-acetátového alkaloidního výtřepku byl běžnými chromatografickými metodami (sloupcovou chromatogarfií a preparativní TLC) izolován úplně nový alkaloid AD-1 (Adrabbin). Identifikace alkaloidu byla provedena hmotnostní spektrometrií, NMR analýzou a optickou otáčivostí. Sloučenina AD-1 (Adrabbin) má unikátní indolovou cyklickou strukturu. V rámci diplomové práce byla provedena i LC-MS analýza frakcí získaných flash chromatografií. V těchto frakcích, pozitivně reagujících s Dragendorffovým činidlem, byly detekovány látky odpovídající molekulovým hmotnostem alkaloidů dříve izolovaných z nažek některých druhů rodu Centaurea L. Alkaloid AD-1 (Adrabbin) byl testován na inhibici lidských cholinesteras a prolyloligopeptidasy. Vůči lidským cholinesterasám je látka považována za neaktivní (IC50 > 100 µM), prolyloligopeptidasu alkaloid AD-1 (Adrabbin) inhiboval srovnatelným způsobem jako známý inhibitor berberin (AD-1: IC50 143,0 ± 6,0 µM; berberin: IC50 142,0 ±...
|
|
|
Cytotypová variabilita a demografická struktura populací invazivních hvězdnic ze skupiny Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii ve střední Evropě.
Varvažovská, Adéla ; Slovák, Marek (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Astřičky z druhových komplexů Symphyotrichum lanceolatum a S. novi-belgii pochází ze Severní Ameriky, odkud byly v 19. století zavezeny do Evropy jako okrasné rostliny parků a zahrad. Na mnoha místech však rostliny zplaňují a na březích velkých řek se staly invazivními druhy. Oba druhové komplexy jsou morfologicky a karyologicky velmi variabilní, což se odráží v jejich komplikované taxonomii. Klíčovou roli ve formování komplikované variability astřiček však hrají další faktory, konkrétně vnitrodruhová a mezidruhová hybridizace, polyploidní evoluce a fenotypová plasticita. Problematika biologické a ekologické diverzity astřiček je relativně dobře prostudována v původním areálu v Severní Americe, ovšem jen málo je známo o celkové variabilitě v invadovaném areálu na evropském kontinentu. Z původního areálu v Severní Americe je udáváno několik ploidních cytotypů, avšak z Evropy byla doposud publikována jenom jedna cytogeografická studie. Výsledky dané studie spolu s příležitostně publikovanými chromozomálními počty naznačují v Evropě existenci jen vyšších ploidií. Konkrétně se jedná o oktoploidní a hexaploidní cytotyp S. lanceolatum a hexaploidní u S. novi-belgii. Problematika karyologické variability těchto taxonů v Evropě si zaslouží pozornost vědecké studie. Klíčová slova: Symphyotrichum...
|
|
|
Alkaloidy Centaurea cyanus L. (Asteraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě
Drabbová, Adriana ; Chlebek, Jakub (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Drabbová, A.: Alkaloidy Centaurea cyanus L. (Asteraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě. Diplomová práce, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2020 Z nažek Centaurea cyanus L. byly připraveny ethyl-acetátové a chloroformové alkaloidní extrakty. Z ethyl-acetátového alkaloidního výtřepku byl běžnými chromatografickými metodami (sloupcovou chromatogarfií a preparativní TLC) izolován úplně nový alkaloid AD-1 (Adrabbin). Identifikace alkaloidu byla provedena hmotnostní spektrometrií, NMR analýzou a optickou otáčivostí. Sloučenina AD-1 (Adrabbin) má unikátní indolovou cyklickou strukturu. V rámci diplomové práce byla provedena i LC-MS analýza frakcí získaných flash chromatografií. V těchto frakcích, pozitivně reagujících s Dragendorffovým činidlem, byly detekovány látky odpovídající molekulovým hmotnostem alkaloidů dříve izolovaných z nažek některých druhů rodu Centaurea L. Alkaloid AD-1 (Adrabbin) byl testován na inhibici lidských cholinesteras a prolyloligopeptidasy. Vůči lidským cholinesterasám je látka považována za neaktivní (IC50 > 100 µM), prolyloligopeptidasu alkaloid AD-1 (Adrabbin) inhiboval srovnatelným způsobem jako známý inhibitor berberin (AD-1: IC50 143,0 ± 6,0 µM; berberin: IC50 142,0 ±...
|
|
|
Dynamika obsahu sekundárních metabolitů v rostlinách během vegetační sezóny (Artemisia sp.)
Koutská, Barbora ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Rostliny produkují sekundární metabolity (SM), které nachází své využití v mnohých odvětvích lidské činnosti (farmacie, biotechnologie a další). Pro maximální možné využití těchto látek je důležité znát, jak se jejich množství v rostlinách mění v průběhu jejich vývoje a čím jsou tyto změny dány. Po dobu jedné vegetační sezóny (od dubna do září 2016) byly ve skleníku pěstovány tři druhy pelyňku (Artemisia absinthium, A. annua, A. vulgaris). V pravidelných intervalech byly měřeny jejich růstové parametry, zaznamenáván přechod z vegetativní do generativní fáze a odebírány vzorky biomasy. Z některých rostlin byly vzorky biomasy odebírány opakovaně. Dynamika syntézy sekundárních metabolitů během vegetační sezóny byla stanovena nepřímo pomocí generalistického herbivora (saranče stěhovavá). Výsledky prokázaly obsah obranných sekundárních metabolitů v rostlinách. Výjimkou byl druh Artemisia vulgaris, u něhož přítomnost obranných látek nebyla potvrzena. Vývoj obsahu SM byl nelineární a závislý na čase. Na začátku experimentu byly hladiny SM v rostlinách nízké. Následoval prudký nárůst množství SM v rostlinách a ustálení jejich hladin na konstantních hladinách. Byl zaznamenán posun jednotlivých fenofází rostlin, ze kterých byla biomasa odebírána opakovaně. Tyto rostliny pomaleji rostly a kvetly později....
|
|
| |
host ::
RSS.